S intenzitou mého leteckomodelářekého provozu roste i spotřeba modelů. Letos (2009) jsem během prvních šesti měsíců sice vylétal 30 litrů paliva, ale také odrovnal už jednoho úplně nového Olafa (č. 4) a jednoho poskládaného ze staršího křídla a ocasních ploch a nového bednovitého trupu (Olaf 3 a půl). Naštěstí po haváriích ještě něco zbylo, a protože rok byl teprve v polovině, rozhodl jsem se část července věnovat stavbě nového trupu na křídlo z č. 3 a ocasní plochy z č. 4 (kromě kýlovky). Trvalo mi to asi měsíc - a zase si mohu poletovat.
Částečně nový Olaf je o něco kratší, vzhledem k užšímu trupu má i o chlup menší rozpětí, vyšel i zhruba o 250 g lehčí (nemusel jsem dovažovat).
Hlavní novinkou je podvozek koncepce, kterou mi doporučil a objasnil Bedřich Janáček. Opravdu je mnohem lepší (= vydrží více mých chyb), nicméně nohy podvozku by určitě mohly být o centimetr širší či o něco tlustější - pruží až moc.
Znovu jsem použil brzdy kol hlavního podvozku Kovo Najman, jen jsem poněkud přístupněji uložil serva pro jejich ovládání.
Tlumič JMB je tentokrát uložen na pružných podložkách odolných teplu (Radku, děkuji!), vždy po 120 stupních opřených o hranu předního a zadního čela. Po asi šesti letových hodinách jsem nenašel problém.
Olaf 4.72 je nejlepším z Olafů! Podíl na tomto mém pocitu má i použití vrtule o menším stoupání (JasProp 20x8), čímž se let o něco zpomalil, ale hlavně zpříjemnil.
Motor je opět ZDZ 4O s bočním výfukem, RC přijímač Spektrum, serva Hitec 300 (plyn, sytič, brzdy) a 635 HB (křidélka, výškovka, směrovka), napájení ze tří dvoučlánku Jeti Model PowerIon 1100 mAh (2x letová část soupravy přes MaxBEC 2, 1x zapalování motoru).
Kliknutím se dostanete
k většímu obrázku,
mnohdy i s popisem.