Před časem jsem si chtěl zkusit aerovleky. S větroni se u nás ale kvůli poměrně hustému provozu "velkých" moc nelétá, takže nezbylo, než nejen vymyslet, ale i postavit model, který by bylo možné vlekat a trochu s ním i plachtit, ale který nebude nijak extra výkonný.
První RC model Hemelice, o němž vím, měl před několika desetiletími Václav Weisgerber z LMK ČSA. Když jsem výkres skutečné našel v knize Bezmotorová letadla v Československu, bylo jasné, kam půjdu pro inspiraci k modelu v měřítku 1:4. Kromě toho, že jde o českou resp. československou předlohu elegantních tvarů, to byl éroplán "modelářský". Jednoho ze dvou konstruktérů a stavitelů, legendárního pana Vyskočila, si pamatuji z raketomodelářských show na Letné, kde předváděl kachnu na dva gumové svazky.
Model není maketou - trup je užší, nosný systém křídla jsem si vymyslel.
Vzhledem k tomu, že křídlo má stejnou hloubku po celém rozpětí, odhodlal jsem se k tomu, co jsem již dávno chtěl zkusit: K lepení žeber ze smrkových lišt o průřezu 3x3 mm. Dvě žebra dopoledne, dvě večer - docela to pěkně přibývalo. Více práce dalo ohýbání překližky tl. 0,8 mm přes náběžnou hranu.
Než jsem vpředu uzavřel překližkový potah trupu, model jsem zhruba vyvážil a potřebných 350 g olova jsem důkladně zalepil. Tím jsem si poněkud zavařil, protože vypočítaná poloha těžiště byla příliš vpředu, jak jsem později zjistil.
První lety byly poněkud rozpačité - model se choval jankovitě a byl těžký na hlavu. Po nápravě chyby v úhlu náběhu křídla a odebrání 150 g olova je Hemelice příjemným glajtrem, s kterým je poměrně spokojen i jeho nejčastější pilot při aerovleku Leoš Lambeitl.
Nejvíce letů zatím Hemelice absolvovala v červencových vedrech, kdy na termiku nebylo ani pomyšlení: Každých 100 metrů výšky (JETI Box Profi s modulem Vario) znamenalo asi půldruhé minuty letu.
Rozpětí: 3000 mm
Hmotnost: 3550 g
Plošné zatížení: 30,5 g/dm2
Kliknutím se dostanete
k většímu obrázku,
mnohdy i s popisem.