Dáda a Jára

Kostkované pohádky

pro hodné děti píše Dáda KOSTKOVÁ

Další den u tety

Teta BriketaByla sobota ráno a Briketa se probudila ještě za tmy. Hnědulka a Uhlík ještě spali. Teta Briketa ještě chvíli ležela a pak vstala a dala si matraci na stranu, aby se jí nepletla, až ponese Hnědulku a Uhlíka. Ustlala si peřiny a šla nahoru se umýt a postavit na čaj Hnědulce a Uhlíkovi až se probudí, aby ho mohli rovnou pít. Teta Briketa šla nahoru k sobě, postavila na čaj, sedla si na chvíli do kuchyně a počkala, až se čaj uvaří. Za chvilku byl hotový a teta Briketa ho zalila a vyndala hrnky ze skříňky a nalila čaj pro sebe i pro Hnědulku a Uhlíka. Potom postavila hrníčky s čajem na stůl a šla do koupelny se umýt. Vyčistila si zuby, umyla si obličej a pak se ještě rozhodla, že se osprchuje a umyje si hlavu. Umyla si hlavu a osprchovala se, pak si vzala na sebe hnědou sukni a hnědé tričko. Kolem krku si dala červený šátek a na ruku náramek. Potom se učesala a vyfénovala si vlasy. Pak se šla Briketa podívat na Hnědulku a Uhlíka dolů do pokoje, kde Uhlík a Hnědulka bydleli.

Sešla se schodů, vstoupila do dveří, rozsvítila světlo a když viděla, že Hnědulka a Uhlík jsou vzhůru, oblékla je a vzala Hnědulku a Uhlíka z postýlky. Pak je ustrojila, vzala je do náručí a odnesla je nahoru k sobě do bytu. Posadila je do obýváku na křeslo, učesala jim vlásky, dala jim bryndáčky, pak jim popřála dobrou chuť a došla jim pro snídani, kterou jim připravila v kuchyni. Přinesla talíře z kuchyně a dala je Hnědulce a Uhlíkovi. Hnědulce a Uhlíkovi snídaně moc chutnala a měli to hned snědené. Měli totiž rýžový nákyp a to Hnědulka a Uhlík měli moc rádi. Když Hnědulka a Uhlík snědli snídani, Briketa jim dala napít čaje. Když děti čaj dopily, pustila Briketa dětem hudbu z rádia, kde dávali klavírní koncert a Hnědulka a Uhlík, protože měli klavír rádi, byli moc rádi, že můžou poslouchat a strašně hezky se na tetu usmály. Teta z toho měla hroznou radost, že děti jsou šťastné, že jí mají rády a že jsou šťastné, že jsou s ní a řekla Hnědulce a Uhlíkovi, ať chvilku poslouchají, než si umyje nádobí po snídani a pohladila je po vlasech.

Když děti byly spokojené, vzala jim bryndáčky, utřela jim pusy a ruce žínkou a šla ustlat Hnědulce a Uhlíkovi postel a umýt si nádobí po snídani a pak se ještě sama nasnídat. Než Briketa ustlala dětem postel a umyla nádobí, byla to asi hodina. Pak šla zpátky do kuchyně, otevřela si skříňku se sušenkami a vzala si k snídaní sušenku a studené mléko. Byla už po snídani a přemýšlela, co bude s Hnědulkou a Uhlíkem dneska dělat. Vyndala si ze skříňky v obýváku Kulturní přehled, sedla si v obýváku k Hnědulce a Uhlíkovi a řekla dětem, že se podívá, jestli by ji nenapadlo, kam by se mohli spolu zase podívat. Teta Briketa otevřela Kulturní přehled a začala v něm listovat. Za chvíli tam našla, že je výstava obrázků, tak se Briketa rozhodla, že tam půjde s Hnědulkou a Uhlíkem. Když Briketa Kulturní přehled zavřela, řekla Hnědulce a Uhlíkovi : „Už to mám, moje děti! Půjdeme dneska na výstavu obrázků !“ Když to Briketa dětem říkala, hladila je přitom po vláskách a dívala se na Hnědulku a Uhlíka, co tomu řeknou. Hnědulka a Uhlík, když je teta Briketa dlouho hladila, se koukli na tetu a usmáli se. Teta viděla, že Hnědulka a Uhlík mají z toho radost, tak si vzala děti, Hnědulku a Uhlíka, do náruče a šli společně do jejich pokoje. Teta Briketa položila děti na zem, aby si připravila pro Hnědulku a Uhlíka oblečení na ven a mohla je do toho obléknout. Otevřela skříň, kde měli Hnědulka a Uhlík věci a vyndala jim teplé kalhoty, teplý svetr, Hnědulce vzala teplé bílé kalhoty, teplý bílý svetr, bílé rukavičky a čepici a bundu. Uhlíkovi vzala zase zelené kalhoty, zelený svetr, zelenou čepici a zelené rukavice. Pak Briketa skříň zavřela, vzala obě hromádky a položila si je na zem vedle Hn ědulky a Uhlíka. Nejdřív oblékla Hnědulku a pak Uhlíka. Hnědulku oblékla do bílého a Uhlíka do zeleného oblečení, dětem to slušelo a teta Briketa měla hroznou radost, jak je hezky oblékla. Potom vzala děti z koberce do náruče, dala Hnědulce i Uhlíkovi pusu a odešli všichni tři z pokoje do tetina bytu.

Teta zhasla světlo a šla nahoru po schodech. Dala děti do obýváku na sedačku, přikryla je dekou, aby se ještě zahřály, než půjdou ven a otočila Hnědulku a Uhlíka se sedačkou tak, aby viděli jak teta Briketa připravuje pití na cestu a pak to šla dodělat. Briketa už všechno připravila a děti vzala a šli. Vzala si batůžek, kde měla pití, dala si ho na záda a odešli, Hnědulka a Uhlík s Briketou do předsíně. Tam teta Briketa děti položila na chvilku na zem, aby si mohla obout boty a obléknou kabát. Když si Briketa kabát dooblékla, vzala si zase batůžek, který měla položený na zemi v předsíni, než se oblékne a dala si ho na záda. Potom si vzala Hnědulku a Uhlíka, otevřela dveře a vyšla s dětmi z bytu, zamkla a vyšla s Hnědulkou a Uhlíkem ze svého baráku ven. Vyšla vrátky od své zahrádky a vydala se s Hnědulkou a Uhlíkem na cestu na výstavu obrázků čertů. Briketa, Hnědulkou a Uhlíkem šli po dlouhé, šedivé cestičce, šli rovně, potom zahnuli doleva, potom doprava a šli zase rovně, až došli k autobusové zastávce, kde si Briketa mohla s dětmi, Hnědulkou a Uhlíkem, sednout, než přijel autobus. Briketa si sedla na lavičku, otočila Hnědulku a Uhlíka tak, aby viděli okolo sebe a mohli pozorovat svět okolo sebe, jaký je krásný, aby byli chytří a až vyrostou, aby věděli všechno, co je může ve světě potkat krásnějšího, jako třeba například příroda. Naproti autobusové zastávce byla totiž zelená tráva a na konci byl malý les, kam teta chtěla vzít děti až příště přijedou za ní s rodiči. Když se Hnědulka a Uhlík rozhlíželi chvíli po krajině, poznávali svět a teta Briketa ten svět pozorovala s Hnědulkou a Uhlíkem také a protože měla moc ráda přírodu, moc se jí líbilo, jak už se to začíná všechno zelenat a měla radost, že už brzo bude jaro.

Zatím co si Briketa říkala, jak je ta příroda krásná, přijel zrovna autobus do kterého Hnědulka a Uhlík s tetou Briketou nastoupili. Briketa nastoupila do autobusu, který byl hodně plný a tak musela s Hnědulkou a Uhlíkem chvíli stát, než tam dojeli. Hnědulka a Uhlík se dívali celou dobu z autobusu, pořád tetě Briketě něco ukazovali a teta Briketa byla moc ráda, že Hnědulka a Uhlík mají takový zájem o přírodu, tak si s nimi celou cestu, co jeli autobusem o tom vyprávěla a dětem, Hnědulce a Uhlíkovi, se to moc líbilo, tak se celou dobu dívali z autobusu a teta Briketa měla radost, že jsou děti takové hodné a že jí nezlobí. Bylo to asi čtvrt hodiny, když autobus zastavil Briketě, Hnědulce a Uhlíkovi tam kde potřebovali. Autobus zastavil, Briketa s dětmi vystoupila z autobusu a šla s nimi k domu, který byl naproti autobusové zastávce. Zastávka měla jméno po tom náměstí, kde byl ten dům, ve kterém byla ta výstava a jmenovala Motýlkovice.

Když Briketa byla naproti autobusové zastávky, kde teď byli, viděla barák, na kterém bylo napsáno Vítáme Vás, milí návštěvníci a přejeme Vám, aby se čertí výstava Vám všem líbila. Když Briketa došla s Hnědulkou a Uhlíkem k tomu baráku, řekla: „Už jsme tady, Hnědulko a Uhlíku !“ a vešla do výstavní síně, kde všude po stěnách, na stropech, na zdi i na dveřích visely obrázky, na kterých bylo namalovány všechny druhy čertů a krajiny, ve kterých ti čerti byli. Teta Briketa, Uhlík a Hnědulka se dívali na obrázky, které se jim moc líbily. Když se jim nějaký obrázek líbil, tak si ho mohli koupit a rovnou vzít. Když si to Hnědulka, Uhlík i Briketa doprohlédli, teta poznala na Hnědulce a Uhlíkovi, že mají radost, že viděli tak hezké obrázky, tak teta koupila Hnědulce a Uhlíkovi malý obrázek, na kterém byla namalována čertí rodinka v přírodě. Moc se Briketě ten obrázek líbil a tak ho dětem, Hnědulce a Uhlíkovi, koupila, aby měli Hnědulka a Uhlík na tetu Briketu památku i v Praze. Dala jim ten obrázek ještě jako dodatek k narozeninám, aby měli Hnědulka a Uhlík radost. Když Hnědulka, Uhlík a teta Briketa odcházeli z výstavní síně, řekla teta těm lidem, kteří to tam hlídali, že to byla moc krásná výstava, pak se s nimi rozloučila, Hnědulka a Uhlík se na ty lidi usmáli a odešli s tetou Briketou z výstavy.

Teta Briketa došla s dětmi na zastávku autobusu, ke které zrovna jel autobus, když přicházeli a tak nastoupili rovnou do autobusu, teta Briketa si sedla na sedadlo, vzala si děti na klín. Děti se chviličku dívaly na tetu a pak usnuly tetě na klíně. Když Hnědulka a Uhlík spali tetě na klíně, tetě Briketě to strašně uteklo a tak byli za chvilku doma. Teta Briketa vystoupila z autobusu, šla s Hnědulkou a Uhlíkem chvíli po cestičce, došla ke svému baráčku, otevřela vrátka od zahrady, zamkla vrátka od zahrady, otevřela barák a vzala za kliku a šla s dětmi do pokoje kde Uhlík a Hnědulka spali s tetou Briketou. Položila je na postýlku, svlékla jim bundy, čepice i rukavice, přikryla je čertí dekou a odešla jim udělat bramborovou kaši a na ní sýr. Když dodělala večeři, šla pro Hnědulku a Uhlíka.

Přišla do pokoje a Hnědulka a Uhlík už nespali. Tak je pohladila po vlasech, dala jim pusu a vzala každého na jednu ruku a šla s nimi k sobě nahoru, aby jim dala večeři. Odnesla je do obýváku, kde je posadila na sedačku, pustila jim rádio, aby jim lépe chutnalo a přinesla jim z kuchyně večeři. Popřála jim dobrou chuť a začala je krmit. Hnědulce a Uhlíkovi to zrovna moc nechutnalo, tak jim Briketa udělal šťávu, umyla jim pusy a odnesla je zpátky do pokoje, kde je oblékla do nočního oblečení, dala jim pusu na dobrou noc, řekla jim, ať se hezky vyspí, přikryla je peřinkou a odešla si umýt nádobí. Pak se šla umýt sama a šla za Hnědulkou a Uhlíkem kteří už spali. Tak si vzala matraci, narovnala si peřinu a polštář a pak si lehla do postele, přikryla se peřinou a usnula, protože byla také unavená.

O KRÁSNÉM ŽIVOTĚ MOJÍ ŠNEČÍ HOLČIČKY SEDMIKRÁSKY
POZOROVÁNÍ BRAMBORY
SNY O LIDECH, ZVÍŘATECH A OBYČEJNÝCH VĚCECH
KRÁTKÉ POHÁDKY Z OBYČEJNÉHO ŽIVOTA
PODZIMNÍ POHÁDKY
ZIMNÍ POHÁDKY
POHÁDKA O SKŘÍTKU JARŇÁČKOVI
JAK ŽIJE ČERTÍ RODINKA
ČERTÍ RODINA NA CESTÁCH
ČERTÍ RODINA JE ZASE DOMA
JAK ŽIJE ČERTÍ RODINKA 2
O AUTORCE
MALÍ ČERTÍCI POZNÁVAJÍ SVĚT

Ozvala se teta Briketa

Probuzení u tety Brikety

Další den u tety Brikety

Další den u tety

Jak Briketa psala s Hnědulkou a Uhlíkem dopis Ohníčkovi a Pochodni

V pondělí ráno

V úterý

© Daniela Kostková 2003 - 2005                            Úvodní stránka