Kostkované pohádky

Jak se Uhlík s Hnědulkou naučili mluvit

Poslední měsíc byla už na podzim tak strašná zima, že maminka dětem a sobě musela vyndat zimní oblečení, aby dětem nebyla venku zima. Šli se podívat na poslední den podzimu, už tam moc dlouho nevydrželi, asi čtvrt hodiny, a pak se vrátili domů. Maminka jim uvařila čaj z heřmánku a dala jim ho vypít, aby jim bylo tepleji. A pro sebe si uvařila normální čaj. Pak, když to maminka s dětmi vypila, tak si s nimi sedla na židli a četla jim knížku s pohádkou. Ta knížka se jmenovala „Jak rostou kytky“. Knížka byla plná pohádek o kytkách, četla jim to asi hodinu a když kus přečetla a byl zrovna konec pohádky, tak tu knížku uklidila do knihovny. Pak si vzala Hnědulku a Uhlíka do obýváku, na zem jim dala dřevěné autíčko a dřevěnou mašinku, které dostali od tatínka a šla si umýt nádobí, ale přitom na ně stále dávala pozor. Když to nádobí umyla tak si vzala Hnědulku a Uhlíka na klín, sedla si s nimi na sedačku a učila je mluvit. Za chvilku uměly říci „máma“ a „táta“. Když to Pochodeň slyšela, měla radost, že se děti naučily něco nového. Dala jim pusinku , usmála se na ně, dala je do postýlky, přikryla je hnědou dečkou a říkala si jak ty děti jsou šikovné. Pak, když bylo šest hodin večer, dala Hnědulce a Uhlíkovi večeři, sama se také najedla a když přišel tatínek a ptal se „Co Hnědulka a Uhlík umějí?“, hned mu vyprávěla jak se děti naučily říkat "táta a máma". Ohníček měl z toho velkou radost a tak šel za dětmi, pozdravil je, pohladil je po vláskách a děti potom usnuly a spaly až do rána. Ohníček a maminka Pochodeň si také dali dobrou noc a šli také spát.