Zhruba po roce jsem se vrátil k benzínové "čtyřicítce". Na novém modelu motor zpočátku jakžtakž běžel, i když rozhodně nikoli spolehlivě a už vůbec ne ochotně. Stále častěji však po pár minutách zhasínal. Nepomohlo jiné palivo, ani konference s kolegy nad nastavením karburátoru.

O problému bezpečnosti provozu RC modelů toho bylo již hodně řečeno a napsáno, ale většinou jen na téma jak létat, kde létat či nelétat a čeho se především vyvarovat. Tímto článkem bych chtěl zaměřit pozornost na technické vybavení modelů, tedy na to s čím létáme a kde máme docela často zbytečná slabá místa v obraně proti závadám, neočekávaným poruchám a následným haváriím a případně i úrazům či škodám na majetku. Proberu postupně jednotlivé hlavní části RC souprav na přijímací i vysílací straně a pokusím se buď přímo dát určitá doporučení nebo alespoň poskytnout informace, jak se rozhodovat při pořizování nebo inovaci řídící RC soupravy. Při výběru nebo doporučování některých řešení se záměrně vyhýbám složitému technickému objasňování těchto doporučení - berte je tak, že vycházejí z praxe. Znovu zdůrazňuji, že tento článek míří především na začínající piloty větších a velkých RC motoráků, kteří zatím zkušenostmi neoplývají a tak se jim těchto pár informací a doporučení může hodit.

V Západočeském kraji se narodil na přelomu roku nový obří model - dvouplošník Challenger. Více v článku....

V RC modelech č. 8 a 9 vyšly články o tajemných krabičkách známých pod názvy např, Power Box, Power manager a tak dále. Už při čtení toho prvního jsem trochu „nastartoval“ a při čtení druhého padlo rozhodnutí, že na tohle musím reagovat. Tato elektronická „udělátka“ jsou totiž opředena mnoha mýty a pověrami a považuji za nutné některé vyvrátit.

Ukázka instalace dvou p?ijíma?? v modelu

Protože se na nás často obrací modeláři s žádostí o radu při výrobě vhodné nádrže pro benzínové motory, pokusím se v následujících řádcích tuto problematiku shrnout:

Hotová nádrž. Armatury jsou bez jakéhokoliv t?sn?ní, stažené pouze maticí s podložkou.

"Jak lze usuzovat z mnoha dotazů a diskuzí, není problematika zalétávání a seřizování akrobatických modelů letadel doposud příliš vyjasněna. Ve snaze usnadnit novým zájemcům o akrobacii s obřími modely jejich první kroky, rozhodl jsem se napsat alespoň několik základních postupů, které se mi při zalétávání osvědčily."

Tento článek byl zveřejněný již téměř před dvěma roky. Napsal jej Michal Mikulec, náš nejúspěšnější pilot obřích akrobatických modelů. Přesto dotazů na správné seřízení modelu neubývá. Zdálo se nám, že tato "kuchařka" poněkud zapadla v množství ostatních informací a protože je jaro a mnoho modelů bude znovu seřizováno, tento článek znovu aktuálně zařazujeme.

CAP 232 Vzlet

Pokus o recenzi stavebnice akrobatického modelu CAP 232 o rozpětí 2m. Snad bude trochu užitečná těm, kteří ještě nemají tak velké "ptáky", ale rádi by ...

Případné dotazy mohu zodpovědět ve zdejším fóru.

Mírně upravená verze recenze vyšla v časopise RC revue 9/2003 a zde je uveřejněna s laskavým svolením redakce.

Galerie výrobk? DYTEX

Na závěr letošního soustředění akrobatů v Bohuňovicich, jenž pro nás každý rok pořádá firma KRILL Model, spolu s MAMBA Air byla slavnostně představena nová značka na modelářském nebi „DYTEX“.

Na základě slibu ve zdejším diskuzním fóru jsem sesmolil následující popis elektronického vypínače, který již přes rok používám ve dvou exemplářích. Zatím fungují bez sebemenších problémů, v rozmezí teplot 4~30°C, s celkovou dobou provozu 65 letových hodin.

Pozn.: Doplnil jsem obrázky z realizace.

Česká firma HACKER MODEL PRODUCTION vyrábí a prodává zdařilou stavebnici akrobatického letounu CAP 232. Model má rozpětí 2 300 mm, laminátový trup a křídla z polystyrenu potaženého balsou. Dle údaje výrobce se hmotnost pohybuje mezi 8 - 10 kg. Model jsem viděl létat ve dvou exemplářích a jevil se velmi dobře. Je však třeba šetřit na váze a dodržet polohu těžiště (spíše ještě více dopředu). Model lze považovat za vhodný pro začátečníky a případně i pro soutěžní létání v kategorii EAC - National.