Letecký
modelář.cz

Letecký
modelář

špejle pohybující se spořádaně vzduchem jsou fascinující
- jedno zda borové, nebo z uhlíku…

Zdeněk Liska

V druhé polovině sedmdesátých let minulého jsem s ním měl čest a potěšení spolupracovat v redakci Modelář. Nikdy nezapomenu na jeho oponentury plánků modelů snad všech kategorií a dokonce i odborností: "Hadači, a ty si opravdu myslíš, že ten nosník má být zrovna tady?"

Nikdy jsem nepoznal jiného člověka, který by byl tak zvídavý či spíš dychtivý po informacích, a který by s nimi uměl tak pracovat. Vyhledával či přijímal vědomosti zásadní, ale i ty, které mi tehdy připadaly nedůležité. "Venda" (jak mu jeho vrstevníci přezdívali) měl ovšem dar v případě potřeby spojit zdánlivě nesourodé. Vše přitom měl v hlavě - osobní počítače se tehdy objevovaly jen ve sci-fi povídkách.

Zdeněk Liska

Zdeněk Liska se nejdřív zabýval modely na gumu. Ještě za druhé světové války se stal členem modelářského klubu IPRO, kde se seznámil s pány Brožem, Pahrem, Smolou, Hořejším... Největšího sportovního úspěchu dosáhnul v roce 1951, kdy zvítězil v kategorii Wakefield ve slavném Letenském poháru (na snímku je s vítězným modelem).

Později se především jako mezinárodní rozhodčí zabýval upoutanými akrobatickými modely (to bylo ve slavné Gábrišově éře). Jako bodovač měl ale příliš svérázné názory, s nimiž se navíc netajil, takže byl z mezinárodní scény zvolna vyštípán... Působil i jako trenér či aspoň vyhledávaný poradce našich "upoutaných" akrobatů. Protože bedlivě sledoval dění v modelářství na celém světě (jednak díky svým tu- i cizozemským přátelům, jednak díky tomu, že měsíčník Modelář se tehdy dařilo vyměňovat za desítky odborných časopisů ze všech kontinentů), měl pochopitelně přehled i o řízení modelů rádiem - jeho srdeční záležitostí byly především svahové větroně.

Pan kolega Liska byl původní profesí letecký technik a v této životní etapě nashromážděné zkušenosti aktivně přenášel do modelářství - jak při psaní a redigování článků pro Modeláře, tak i vlastní konstruktérskou činnosti. Dodnes známým je jeho kluzák Malý modelář, který v roce 1967 nakreslil (a slepil) pro výrobní družstvo IGRA. Na tehdejší dobu velmi progresívní a elegantní konstrukce se dočkala i výroby stavebnice a celostátní soutěže.

Když ze zdravotních důvodů z redakce odešel, chybělo mi jeho popichování či pošťuchování. Tehdy se také zrodil nápad: Kdybych byl bohatý, najal bych malou kancelář (nejlépe v Praze na Václavském náměstí) a do ní denně pana Lisku vozil. Služba by se jmenovala Liskova modelářská poradna a bývalý pan kolega by v ní šířil modelářskou osvětu. Bohužel se mi to nikdy nepodařilo. Nezbývá, než doufat, že od začátku letošního září, kdy páně Liskovu mysl přestalo brzdit chřadnoucí tělo, tato představa dojde naplnění v nějaké jiném rozměru...

Byl tu s námi krásných 87 let.

(Za fotografii děkuji Josefu Kubešovi.)

Vladimír Hadač, 07. 09. 2015

3464 přečtení | Počet komentářů: 97 | Přidat komentář Informační e-mailVytisknout článek