…taková leteckomodelářská organizace, která by:

* Měla vizi, k čemu vlastně je a jak toho dosáhnout. Evidování zhusta jen setrvačností běžících aktivit mi připadá jako plýtvání především energií, pochopitelně ale i penězi.

* Uvědomovala, že už pár let žijeme v jednadvacátém století. Letecké modelářství do něj podle mého pevného přesvědčení patří, byť je zákonitě jiné, než jsme si třeba před čtyřiceti roky představovali. Organizace třetího tisíciletí by měla být přitažlivá pro ty, kteří se potěší koupeným vrtulníčkem, stejně jako pro ty, kteří z nejrůznějších důvodů místo skutečných letadel staví modely vlastní konstrukce. Mezi vyznavači těchto přístupů (a všech mezilehlých) by měla mít přirozená komunikace - první předpoklad jejich prorůstání a tím pádem vzájemného oživování.

* Vycházela z přesvědčení, že letecké modelářství může být příjemnou i prospěšnou součástí prakticky celého života. Takové osmi či desetileté mládě může v partě poznat (poprvé?), že letadla nejsou je to hořící či střílející na obrazovce počítače či televize, udělá si něco vlastníma rukama a když vydrží, tak si více méně pravidelně užívá na letišti či v hale radost z létání a příjemné společnosti. Nejsveřepější (nejzasaženější?) by mohla absolvovat tábor/soustředění/návštěvu u sousedů - napřed o padesát, pak třeba i o 500 km dál. Pokud to bude opravdu vážné, mohlo by při zvažování další cesty mít naději na aspoň drobné stipendium. Tudíž by nemuselo třeba z ekonomických důvodů úplně přerušit kontakty či dokonce úplně nechat leteckého modelářství. Po létech by pak jako (téměř) hotový člověk jaksi zcela přirozeně zase něco té původní partě vracelo. Elixír mládí zatím neexistuje, což by si představitelé organizace nejen uvědomovali, ale i respektovali, čehož důkazem by byly aktivity, zaměřené na ty dejme tomu již nikoli nejperspektivnější.

* Zvážila, zda je nezbytné napojení na vyschlý státní rozpočet či slovo nedržící loterijní firmu. Perspektivní není ani organizace/přívažek k existující firmě. S tím souvisí opravdová kontrola hospodaření a otevřené informování o všem, co s existencí a činností spolku souvisí.

* Uměla využívat výsledky práce skupin svých odborníků (nejlépe z řad členů) například na právo, stavebnictví či marketing.

* Nabízela svým členům opravdu fungující pojištění odpovědnosti vůči třetí osobě, platné nejen pro měření kvalit soutěžních brusů, ale i pro nedělní odpolední polétání s houboletem nebo téměř dvacetikilovým trojplošníkem. Tuzemský spolek, který nyní takové pojištění nabízí, se mi jeví jako spíš virtuální, neprůhledný a nezatěžující se příliš normami. Ta druhá společnost pro nesoutěživého leteckého modeláře použitelnou nabídku nemá a její činovníky to zřejmě ani moc netíží.

Shrnuto: Kdyby tady byla taková leteckomodelářská organizace opravdu pro letecké (a třeba i raketové, pokud by chtěli) modeláře, určitě bych intenzívně uvažoval… Kdyby byl zájem, třeba bych v ní i něco dělal… Rád.